" Mateřství není „jen“ fyziologický proces darování života...mateřství má žena hluboko ve svém srdci, v každé své buňce - a to je porozumění potřebám druhých, darování pozornosti, péče a lásky, je to všeobjímající náruč“
Ať už se žena pro mateřství rozhodne nebo ne, ať děti má nebo nemá, každá si hluboko v sobě neseme tvořivou ženskou sílu zvanou plodnost. Je-li pak naplněna i procesem přivedení nového života na svět, už je věc druhá. Ale všechny tuto identitu ve své DNA máme. Stejně tak má každá z nás v sobě zakódováno, jaké je to počít, jaké je to nosit, potratit, porodit, přijít o dítě… Vše tam je. Vždyť naše geny nesou paměťové stopy ženské linie až sedm generací zpátky.
Na druhou stranu nutno v souvislosti s plodností podotknout, že plodnost není nemoc, třebaže se k ní tak mnohdy přistupuje a v případech mnoha žen je na roky pomocí syntetických hormonů zablokována jakoby to byla vlastnost, která je ženě/páru příliš na obtíž. A přitom je plodnost synonymem zdraví ženy.
Plodnost je plodností ve všech svých ohledech – je to také tvorba a kreativita. Vnitřní klid a schopnost si na to dobré počkat. Darování života, péče a lásky v přeneseném slova smyslu. Je to trpělivost čekat, než něco dozraje, nadejde ten správný čas. Je to péče o kynoucí těsto na chléb i pěstování rostlin. A nesmíme zapomenout - plodnost to je také hormon, jehož název je odvozen z latinského gestatio, tedy těhotenství – a není to nikdo jiný než PROGESTERON sám.
Progesteron je hormon, jehož hladiny se zvyšují po ovulaci. A pokud dojde k oplození, vysloveně ženu na několik měsíců zaplaví. Po uvolnění zralého vajíčka z vaječníkového folikulu („pelíšku“, v kterém vajíčko dozrává) se buňky folikulu během pár hodin přemění ve žlázu zvanou žluté tělísko, která začíná produkovat něco tak jedinečného jako je progesteron! ZÁZRAK VŠECH ZÁZRAKŮ! Kde jinde se během pár hodin v těle zrodí nová a vysoce výkonná žláza s vnitřní sekrecí. Nikde! Progesteron je tou největší odměnou ženského těla po procesu zvaném OVULACE.
Vysoká hladina tohoto hormonu je spojována s tak akorát vysokou a adekvátně pevnou děložní sliznicí schopnou přijmout embryo a nabídnout mu v děloze dostatečně pevný, bezpečný a výživný prostor. A je úplně jedno, zda v tomto cyklu dítě chce nebo ne. Tohle je fyziologie. A náš racionální mozek ji neřídí. Díky bohu za to!
Progesteron je ten, co se postará, aby premenstruační syndrom nebyl jedno velké peklíčko. Vyváží sílu a výkon jangového estrogenu. Pohladí, uklidní. Chrání přes rakovinou prsu. A není to jen o děloze, prsu a pohlavní soustavě. Receptory (vazebná místa) progesteronu najdeme i mimo reprodukční systém. Třeba v nervové soustavě, kterou uklidňuje a regeneruje. Je to valium bez preskripce. Kdo by ho nechtěl?
A co je ovšem nejvíc - progesteron je také ten NEJCITLIVĚJŠÍ INDIKÁTOR toho, jak je žena zdravá a jak má regulovaný nervový systém.
A na dys/regulaci nervového systému toho stojí mnoho. Od hubnutí, přes zdraví a jeho optimalizaci až po dlouhověkost. A je úplně jedno, jestli žena děti chce nebo ne, progesteron by měl být jejím největším klenotem. Šperkem, o který se bude s hrdostí starat!
Dnešní ženy si zcela úspěšně navyšují jiné hormony - od adrenalinu až po testosteron (ano, čteš správně). A tak není divu, že přibývá žen, které nemůžou mít miminko, bojují s tukem, na který je každý kalorický deficit krátký, necítí se ve svém těle dobře (však které ženské tělo by se s testosteronem cítilo?) a na prahu zlomové čtyřicítky nepřijde vůbec divoká vlčice, ale "najednou, nepochopitelně" se objeví vyčerpání, vyhoření a první nemoci. Do perimenopauzy tak dobíhá žena s jazykem na vestě. A před ní je něco tak mimořádně křehkého jako je menopauza! A jak to asi pak celé může vypadat? Když období, kdy je žena nejvíce zranitelná, je také nejvíce vyčerpaná?
Nízký progesteron je takové novodobé civilizační onemocnění. A není to jen záležitost premenopauzálních žen. Bohužel. Bohužel je to i záležitost mladých žen a žen v plném reprodukčním věku. Naše babičky nic podobného neřešily, protože nemusely. Progesteron měly. I přesto, že tvrdě fyzicky pracovaly, zažily hlad i zimu a na sledování cyklu neměly žádnou z dnešních vymožeností. A nebo to bylo právě proto??? Naše babičky, aniž by to věděly, uměly s progesteronem i kortizolem pracovat.
Žena, která má oplývat progesteronem, musí oplývat přebytky energie. Měla by s lehkostí tančit, radovat se, zpívat píseň svojí duše a být UVOLNĚNÁ.
A jen tak mezi námi děvčaty - která žena to dnes má? Věc je prostá - zdravá, spokojená a ve své ženskosti nespoutaná žena začíná být ohrožený druh.
Dnešní vysoce moderní žena má diametrálně jiný úkol než se uvolňovat – má za úkol sedět 8 hodin každý den se stlačenou malou pánví a shrbeným krkem (a utiskovanou štítnou žlázou) před monitorem počítače, aby splatila hypotéku, (spolu)vyřešila existenční záležitosti a odvedla výkon hodný jejího kolegy v práci. Každý den polknout pilulku, aby jicykličnost ve výkonu neomezovala. A tak si místo progesteronu zvyšuje zcela jiné hormony – adrenalin, noradrenalin, kortizol, testosteron, prolaktin. To je partička, která však se zdravím a dlouhověkostí!!! u ženy nemá nic co do činění!
Pojďme ale společně otáčet krok po kroku a s laskavostí naši pozornost k tomu, co chceme a tedy k tomu, jak si progesteron hýčkat. Ta správná cest k progesteronu je zdravá ovulace (dokud je to fyziologicky možné). Platí pravidlo: zdravý folikul - zdravá ovulace – zdravé žluté tělísko – více progesteronu. A zde jsou dva nosné pilíře toho, jak si progesteron hýčkat:
I) TVORBA PROGESTERONU
aneb jsou moje cykly ovulační? A pokud nejsou, proč nejsou – mám dostatek výživy, včetně mikrovýživy, mám dostatek odpočinku, jak moc velkou pozornost dávám spánku a spánkové hygieně, kolik hodin denně prosedím, jak pracuji s emocemi a kolik se přirozeně hýbu, jaké užívám léky, jak vypadá moje štítná žláza, střevo, imunitní systém atd.?
II) UDRŽENÍ PROGESTERONU
a tady je to mnohdy náročnější téma! Protože vytvořit progesteron je jedna věc, ale umět si ho udržet, je věc druhá. A koluje-li v mojí krvi kortizol, progesteron se ke slovu nemá šanci dostat. Kortizol a progesteron totiž fungují jako dva soupeři a kortizol je v tomto boji vždy nekompromisně vítězem. I s tím v Duphastonu či Norethisteronu! Vždyť proč by tělo umožňovalo koncepci, když je ve stresu? A tak se znovu nabízí otázka, co je to moje, co triggeruje můj kortizol?
Shrnuto a sečteno, jakákoliv kortizol snižující aktivita bude vlastně rituálem tvorby progesteronu. Najděte si jen ten váš osobní rituál – ať už to bude vana s voňavým olejíčkem, procházka, pletení a pečení, nebo hard rock. Prostě to, co vás přivede k UVOLNĚNÍ!
Dejte mi vědět, která to je!
